Název: Hostitel
Originální název: The
Host
Autor: Stephenie Meyer
Proč jsem knihu četla: moje zvědavost ohledně dalšího díla Stephenie Meyer
Jak jsem se ke knize dostala: Dostala jsem ji k Vánocům.
Jak dlouho jsem četla: 2 dny
Počet stran: 616
Anotace: Melanie
Stryderová se odmítá vzdát. Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro
tyto mimozemšťany
mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává
netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí
mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i
Melanii, jednu z hrstky přežívajících "divokých" lidí, dívka vůbec
nepochybuje, že nastal její konec. "Poutnice" - její vetřelecká
"duše" - která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování
před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů,
vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí
obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo jí už nepatří.
Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného
lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopk zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a
podobou milovaného muže - Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A
jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne
prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici a
Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou
a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují…
Oblíbená hláška (zkrácený úryvek):
Jared se vrhl
kupředu a hlučným plesknutím uděřil Kylea pěstí přímo do obličeje. (…)
"Echm,"
prohodil Doktor vlídně, "ale z lékařského hlediska to jeho stav asi příliš
nevylepšilo-"
"Zato já se
cítím líp!"
* * * * *
"Protože
byl duše, povahou objímal všechno dobré; byl soucitný, trpělivý, čestný,
poctivý a plný lásky."
Dokonale romantický začátek, že?
Jak pro koho. Nemůžu říct, že jsem se na tuto knihu vyloženě těšila, ale byla
jsem zvědavá, s čím Stephenie přijde po Stmívání. A tak to začalo.
Kniha zaujme už formátem, přece
jen kniha s rozměry 157 × 239
mm a hmotností cca 840 g nezapadá do kategorie kapesní knížečka na
výlety. (Pokud nejste cestující
maniak, který je zvyklý s sebou tahat dvacet kilo stránek popsaných písmem).
A ta obálka je na naše poměry skvělá (jakby
ne, když je stejná jako originál). Nevím jak vy, ale mě nejvíce
zaujme to oko. Po detailním zkoumání obalu jsem se konečně dostala ke čtení.
Tak co tu máme? Poutnice se
dostane do těla Melanie. Melanie se ale svého těla nechce vzdát. Obě se
nesnáší, nakonec zjišťují, že obě milují stejného muže a vydají se ho
zachránit. Skvělé, jako v pohádce. Jen kdyby to autorka neroztáhla na 108
stránek. 108 stránek pozvolné nudy. Už po 30 stránkách jsem měla chuť tu knížku
někam zahrabat a vytáhnout pouze v případě, že by mi došly noviny na písmenkové
koláže. Ale vydržela jsem. Nesnáším roztahané nudné začátky. (A
kdo ano?).
Obě se samozřejmě dočkají a
nachází to, po čem obě toužily. Akorát ne tak, jak si to představovaly. Jared
se chová jako ignorant a blbec (ostatně nic jiného jsem nejspíš ani
nečekala) minimálně
dalších 300 stran, než mu konečně něco docvakne. No mezitím nám na scénu
přichází Ian, který pro změnu zamotá hlavu naší Poutnici. A máme tu milostný
trojúhelník, tedy čtyřúhelník -
Melanie a Poutnice v jednom těle, Jared a Ian. Jak tohle dopadne? Kupodivu nad
očekávání dobře. Tím koncem si u mě Stephenie šplhla. A
to počítám i chuť praštit Jareda pokaždé, když se objevil na scéně.
Možná to vyzní úplně jinak, ale
celkově mě ta knížka nějak dostala. Klidně si stěžujte, co to tady plácám za
nesmysly, ale ta kniha vás zaujme (pokud dokážete skousnout prvních 100 stránek).
Po vyčerpávajícím "úvodu" naskočíte do děje. A neodtrhnete se, dokud
nedojdete k přiznání, že náš svět je nejdivnější ze všech.
Knihu jsem četla dva dny, přičemž
den mi zabral sáhodlouhý "úvod". Zbytek knihy jsem přečetla jedním
dechem. Proto vzkazuji ostatním, přečtěte si ji, ale nečekejte žádné Stmívání.
Čekejte Hostitele.
Moc hezky napsané :). Stejně jako ty jsem byla zvědavá s čím další Stephanie přijde - Stmívání (a obzvlášť film) bylo to poslední po čem bych asi sáhla, ale Hostitel mě mile překvapil - i když ten začátek jsem si jen říkala: "Tak kdy už se to konečně rozjede?".
OdpovědětVymazatBylo trochu težké určit, jak bych vlastně chtěla, aby to dopadlo - chtěla jsem Melanii zpět, ale pak by musela odejít Wanda (nebo ještě hůř, umří). Takže jsem za ten konec byla ráda.
Jen mi vadí, že nebyla schopná se ani za ty čtyři roky posunout k druhému dílu - no, prostě si ještě počkám... (vím, že v EN už vyšel, ale jako e-knihu to najít vůbec nemůžu :(